top of page

Teď když mám dům spálený na popel, vidím lépe na měsíc

70 min, nonverbální

Co byste zachránili z hořícího domu? Jak byste se vypořádali s náhlou ztrátou střechy nad hlavou nebo svého zázemí? Jak nudné je být bezdomovcem?

Bezdomovec a démon, dva samurajové, dva klauni, dva tanečníci butó, dvě gejši. Z chumlu japonských lidových pohádek a pověstí vystupují lidské postavy a jiná stvoření, pohybují se tiše, za zvuků kota a klepání geta. Kolik masek máš, tolikrát jsi člověkem, nebo alespoň jeho zakrouceným  stínem. Převleky rychlé jako švihání bokkenem, přesné jako kata, účinné jako hnojení močovinou.  Roste rákos, rostou vlasy, rostou nehty. Jenže bezdomovec je jako šnek – všechno má s sebou,  všechno si zabalí a zmizí beze stopy. A protože nemá adresu, už ho nikdy nenajdeme.

Musaši Entertainment Company expanduje ze světa loutkového divadla i na nejdůležitější jeviště alternativní scény a nedůstojně navazuje na odkaz divadla mimů. Stále ještě čerstvé tvůrčí duo Adam Páník a Tereza Havlová povolává ku spolupráci Matěje Šumberu a Veroniku Traburovou a společně spřádají jevištní vizi ovlivněnou jejich působením na Miskatonické Univerzitě.

Představení bylo v roce 2023 podpořeno Novou sítí z.s. v rámci programu Nová krev na scéně.
Inscenace vznikla za finanční podpory Motus z.s. - Divadla Alfred ve dvoře a Divadelní fakulty AMU.

Připravili: Adam Páník, Tereza Havlová, Matěj Šumbera, Veronika Traburová

Poděkování: Pasi Mäkelä, Tomáš Procházka, Robert Smolík


Premiéra: 26. 5. 2021, Alfred ve dvoře, Praha

Foto: Leevi Toija, Čeněk Folk, Libor Staněk, archiv souboru

bottom of page